🚇 Stanice metra Florenc

Florenc je jednou ze tří přestupních stanic v rámci systému pražského metra. V této stanici se totiž potkávají dvě linky, a to žlutá linka B a červená linka C. A protože se nachází de facto v samotném středu Prahy, jedná se i o jedno z nejrušnějších míst pražské MHD, což ještě umocňuje přítomnost největšího autobusového nádraží v Praze.

Základní informace o stanici

• Linka: B a C
• Sousední stanice: Linka B – Náměstí Republiky, Křižíkova; Linka C – Vltavská, Hlavní nádraží
• Hloubka stanice: Linka B – 39 metrů, Linka C – 9,5 metrů
• Rok uvedení do provozu: 1974 (linka C), 1985 (linka B)
• Dřívější název: Sokolovská
• Důležité body v okolí: ÚAN Florenc, Florentinum, OC Bílá Labuť, Hudební divadlo Karlín

Jízdní řád stanice metra Florenc

• jízdní řád pro stanici Florenc (směr Zličín) ve formátu .pdf ke stažení zde →
• jízdní řád pro stanici Florenc (směr Černý most) ve formátu .pdf ke stažení zde →

Fotografie ze stanice metra Florenc

Mapa kolem metra Florenc

Historie

Stanice linky C patří do původní a nejstarší trasy pražského metra. Zprovozněna byla současně s otevřením linky C v roce 1974 a až do roku 1984 se jednalo o konečnou stanici (společně s Kačerovem). Jméno Florenc získala až krátce po Sametové revoluci – do té doby se jmenovala Sokolovská.

Mladší sourozenec, stanice na lince B, byla vystavěna v letech 1977 – 1985. Stejně, jako její sestra na lince C i ona zastávala funkci konečné stanice, a to až do roku 1990, kdy došlo k prodloužení trasy. Do té doby jste se v rámci linky B mohli svézt v úseku Smíchovské nádraží – Florenc (tehdy Sokolovská).

Nástupiště B

Pokud jde o nástupiště na lince B, jde o klasickou trojlodní architekturu. Interiér je zbarven do béžové a hnědé barvy. Jelikož se nástupiště nachází v hloubce 39 metrů, což je o téměř 30 metrů níže, než nástupiště na lince C, čeká vás při přestupu cesta dvěma propojovacími chodbami a též eskalátorovým tunelem.

Nástupiště C

Nástupiště na lince C se nachází necelých 10 metrů pod povrchem a oproti tomu na lince B je architektonicky vyřešené v rámci jedné haly. Z toho důvodu zde můžete mít mnohem vzdušnější pocit. Obklady stanice jsou ze žuly a mramoru, takže vyniká světlým dojmem.

Východy a vestibuly B

Pokud jde o východy ze stanice B, můžete použít jeden na východní straně nástupiště, a to v podobě eskalátorových tunelů s krátkou propojovací chodbou. Poslední eskalátorový tunel ústí přímo do ulice Sokolovská. Uprostřed nástupiště se pak nachází schodiště, které vede do spojovací chodby vedoucí k přestupní trase na linku C. Na západní straně se žádný východ nenachází.

Východy a vestibuly C

V rámci nástupiště na lince C můžete metro opustit oběma směry. Jižní východ použijete zejména při přestupu na Centrální autobusové nádraží. Tento východ má podobu klasického pevného schodiště. Ještě před vstupem na povrch je nutné projít zdejším vestibulem. Severní východ má podobu klasického eskalátorového tunelu, který ústí opět do vestibulu a poté přímo na povrch.

Zajímavosti

Západní část nástupiště linky B sice žádný východ nemá, avšak stanice byla navržena tak, aby se dal v budoucnu snadno vybudovat. Ten by ústil do ulice Na Poříčí. Bohužel, současné plány s dodatečným vybudováním, nepočítají.

I stanice Florenc byla v roce 2002 postižena ničivými povodněmi. Při jejich trvání zde byly dokonce odstaveny dvě soupravy metra, které byly vodou zcela zničeny. Podařilo se je však opravit a zrekonstruovat a dodnes jezdí. Můžete je poznat podle modré vlnovky nad dveřmi do kabiny strojvedoucího.

Než přišla stanice na lince C o funkci konečné, vlaky mířící zpět se neobracely až za ní, nýbrž neobvykle před ní. Tento neobvyklý manévr však trval pouhé 4 roky, než byly na konci roku 1978 vybudovány kolejové prostory i za stanicí.