🚇 Stanice metra Náměstí republiky

Pokud se někdy podíváte na plánek pražského metra a pokusíte se určit jeho přesný střed, vyjde vám s největší pravděpodobností stanice Náměstí republiky. Tato zastávka se nachází na žluté lince metra B a v rámci přestupního trojúhelníku Florenc – Muzeum – Můstek se jedná o jednu ze dvou nepřestupních stanic na pomyslné trase (společně s Hlavním nádražím). I přesto se však jedná o jednu z nejvytíženějších stanic celého systému metra.

Základní informace o stanici

• Linka: B
• Sousední stanice: Můstek, Florenc
• Hloubka stanice: 40 metrů
• Rok uvedení do provozu: 1985
• Dřívější název: stejný jako dnešní
• Důležité body v okolí: OC Kotva, OC Palladium, Masarykovo nádraží, Obecní dům, Divadlo Hybernia, ČNB

Jízdní řád stanice metra Náměstí Republiky

• jízdní řád pro stanici Náměstí Republiky (ve směru Zličín) v .pdf ke stažení zde →
• jízdní řád pro stanici Náměstí Republiky (ve směru Černý Most) v .pdf ke stažení zde →

Fotografie ze stanice metra Náměstí republiky

Historie

Stanice Náměstí republiky patří mezi nejstarší na celé trase B a je součástí původní linky, jež sahala od Smíchovského nádraží po Florenc. Její stavba započala již v roce 1977 (tři roky po otevření prvního úseku linky C) a slavnostně otevřena byla o osm let později, tzn. v roce 1985. Již od svého počátku nese jméno Náměstí republiky, a to podle stejnojmenného náměstí na povrchu.

Nástupiště

Nástupiště stanice Náměstí republika leží velmi hluboko pod povrchem, a to rovných 40 metrů. Prostory stanice patří mezi klasickou trojlodní architekturu, přičemž nejtypičtějším znakem je zdejší obložení podél nástupiště, jež má podobu vypouklých čoček, připomínajících staré televizory.

Východy a vestibuly

Ze stanice se dá odejít dvěma výstupy, které vedou do samostatných vestibulů. Oba dva disponují třemi eskalátory. Západní výstup ústí do vestibulu, ze kterého vede několik východů na Náměstí Republiky a od roku 2006 též do obchodního centra Palladium.

Východní výstup je po krátké cestě eskalátory přerušen krátkou spojovací chodbou, na které navazují další eskalátory ústící do vestibulu. Ten disponuje opět několika samostatnými východy, které se nacházejí poblíž Havlíčkovy ulice a též Masarykova nádraží.

Zajímavosti

Při ničivých povodních v roce 2002 byla stanice kompletně vytopena a zničena a je zajímavostí, že její typické čočkovité obklady byly nalezeny až ve stanici Smíchovské nádraží. Bohužel, všechny obklady se nepodařilo zachránit, takže současná podoba stanice je o něco chudší, než tomu bývalo v minulosti. Ničivou povodeň připomíná ryska, kterou můžete spatřit při jízdě eskalátory, a která označuje tehdejší hladinu vody.

Náklady na výstavbu se v době otevření v roce 1985 vyšplhaly na cca 618 milionů československých korun, což by se podle hrubého odhadu dalo přirovnat k nynějším téměř 4 miliardám Kč. Jen pro srovnání – nedávné prodloužení linky A z Dejvické do Nemocnice Motol vyšlo na částku přesahující 20 miliard Kč.